Lenošení na Gargánu ujeto 124 km
|
|
Ráno kolem 7 se městečko začíná probouzet, a proto se rozhodneme popojet na nějaké klidnejší místo, abychom posnídali a sbalili spaní.
Přijedeme k přístřeškům asi půl kilometru od hlavní cesty. Jsou tu jen dvě auta jinak klid. Během rána přijíždí další a všichni si směrem k lesíku odnáší deky a deštíky. Někteří se s námi fotí a vyzvídají o cestě a Trabikovi.
|
Pěšinkou je to jen kousek k pláži tak za 3€ parkujeme ve stínu přístřešků a odcházíme k vodě. Pláž je dlouhá několik kilometrů, nacházíme své místečko a až do odpoledne se koupeme a sbíráme mušličky, kterých je tu spousta (na fotce jsou vidět jako bílé tečky v písku).
Odpoledne ještě trochu pojíme a vyrážíme podél pobřeží se spoustou vyhlídek směr Peschici. Cesta po pobřeží je čím dál krásnější, vyhlídky u silnice nabízejí pohledy jak z katalogu CK.
U jedné zastávky potkáváme 2 rodiny z Jihlavska tak chvíli trávíme vzájemnou výměnou zážitků z cesty. Před odjezdem padá otázka, na co nám to jezdí. :-)
|
|
|
|
Za chvíli přijíždíme do předměstí Vieste (Macchia di Mauro), kde jsme předtím zahlédli pěknou nepřecpanou pláž s řadou kempů. Dnes je 1.9. takže poslední vlna turistů je už pryč přestože v Itálii končí prázdniny až za týden.
|
|
Je už podvečer, přibrzdíme u jedné z nespočtu odboček do kempu. Domlouváme slevu na 2luž. chatku se sprchou a WC za 40€ za noc. Pan vedoucí je velmi "milý pán" tak si dávám pozor, abych k němu stál čelem. Vynosíme zavazadla a se setměním vyrážíme do 25km vzdáleného Peschici, kam jsme měli původně namířeno.
Jedu už hodnou chvíli na rezervu tak musím natankovat. Rekordní cena 1,52€ za litr mě doráží - navíc "self service" takže nemám ani účtenku.
|
|
Večerní příjezd do skalního městečka Peschici je fascinující. Úzké uličky které prudce stoupají vzhůru střídají schody a malá náměstíčka. Procházkou dojdeme až terase nad mořem - poslední dům na vrcholku strmé skály.
Večerní mraky vypadají na bouřku, ale zatím jen pofukuje vítr a tak si sedáme na večeři hned za rohem na terase jedné z restaurací. Bohužel až v jídelním lístku (jen italsky) si všimneme, že nemají pizzu, na kterou jsme se těšili. Zkrátka v Itálii "Ristorante" není totéž jako "Pizzeria-Ristorante".
|
|
Vybíráme ze sekce hlavní chod-těstoviny, ale vrchní anglicky neumí tak trošku zariskujeme a ukážeme na dvě jídla, z nichž u jednoho rozumíme jen slovu "scampi" Zkouším místní pivo, co vypadá jak moč s Velvetem. Docela ujde. Minerálku tu podávají v litrové sklenici.
Po chvíli přinesou pro Andy porci těstovin s krevetami a mušlemi v rajčatové omáčcce což je mňamka, ale přede mnou přistane hrouda kapusty v olivovém oleji s těstovinami. Později zjišťujeme, že to byla vyhlášená tmavá toskánská kapusta, to nic ale nemění na celkovém dojmu: Fujtajbl! Nakonec se o to podělíme, ale jíst se to nedá.
|
S desátou večerní už jsme zpátky v kempu a zkoušíme se u baru dostat na net během zálohy fotek do notebooku. Nakonec se zadaří, posíláme pár snímků mailem domů, kamarádům a trabantistům na trabime.cz.
V 23hod už chrupkáme u navhlé zdi v nepohodlných krátkých postelích. Zlatej Trabik... (2522km)
|
|
|
« 7.den
|
9.den »
|