Rimini, San Marino a Perugia ujeto 208 km
|
|
Ráno odjíždíme z našeho nocoviště zpátky do Rimini. Míjíme luxusní rezidence se zahradami a parky.
|
|
Procházíme se městem na pláž. Všechny dostupné pláže jsou hotelové s nutností zaplatit slunečník a lehátko.
A protože za tak drahý peníz se nám k moři ani nechce, musíme jít na volnou pláž směrem k marině, kde trávíme dopoledne. Voda je fajn, občas fouká a vlny s námi hází nahoru a dolů.
|
|
Kolem oběda už jedeme směr San Marino. Opět nás vede spousta serpentin předměstím plného jeřábu - všude se staví, až pod vrchol k hradbám.
Máme hodinové parkování tak neleníme a uličkami se stánky (vesměs zbraně-skutečné i modely) klopýtáme vzhůru na nádvoří.
|
|
Před hradbami parkuje otuněná rykša spolu s blýskavým HD.
Hradní stráž je vcelku nedisciplinovaná, ale zelené mundůrky jsou zajímavé.
|
|
Z východní terasy, kde konč lanovka z dolního náměstí je krásný pohled na okolní kopcovitou krajinu a město pod námi. V dálce je vidět pobřeží s Rimini.
|
|
V hradním příkopu trénují lučištníci z obřích kuší, co vypadají, že by dostřelily až do Benátek. Hemžení turistů v okolí terče je nijak neznepokojuje (ještěže to nevidí taťka).
Jdeme zpět k autu, kde už čekají další okukovatelé. S pomocí italského slovníku se snažíme zodpovídat dotazy. Cena, stáří..?
|
|
Cestou dolů už jedeme po opačné straně kopce, zde doplňujeme palivo (1,396). Bohužel spotřeba kvůli večernímu popojíždění stoupla na 7,8. To nebylo ani přes Alpy. :-/ S téměř plnou nádrží odjíždíme za úsměvu ostatních zákazníků směrem do Říma. Vzdálen je od nás asi 320km.
Už po pár kilometrech začíná krásná krajina co nám trochu připomíná naší Pálavu. Regionem Emilia-Romagna projíždíme vesměs údolím. Marche je už kopcovitější a ve sklánějícím se slunci přejíždíme postupně několik hřebenů s malebnými vesničkami.
|
|
Provoz slábne a díky tomu máme možnost občas přibrzdit na pár fotek. Kouskem cesty se dostáváme do Toskánska, které je překrásné. Průvodce nelhal. Cestou zpět Toskánsko prozkoumáme víc. Chvíli se zdržíme a se zapadajícím sluncem najíždíme na silnici dálničního typu. Opět spousta děr, kterým se snažím na poslední chvíli vyhýbat.
|
|
Po asi 50km sjíždíme na Perugiu. Podle průvodce je zde jedna z nejhezčích fontán v Itálii - Fontana Magiore. Co nás ale hned po výjezdu k centru dostává jsou monumentální hradby v kontrastu s úzkými uličkami. Většina domu má 5 i více pater. Celé historické centrum je doslova monumentální. Jakoby zde žili obři.
|
|
Brány, dveře, schodiště -vše je neobvykle velké. Chvíli posedíme na schodech a posíláme MMS domů. Večerní procházka se trochu protáhne a k autu přicházíme až něco po 23hod. Vymotat se z této spleti uliček bez navigace by trvalo asi do rána. Několikrát měníme směr, abychom vyjeli z historického centra ven směrem na Řím.
Jedeme po silničce mezi vinicemi až nakonec před půlnoci uléháme u staré vinice před Villanova (1455km).
|
|
« 3.den
|
5.den »
|