Itálie 2008 - Cestovní dovolená Trabikem
Benátkyujeto 323 km |
|
|
Ráno nás budí ze zaslouženého spánku v 7h zvony, spolu s DM v radiu Virgin - první radio z celé cesty, co se dá poslouchat. Přesouvám motor a nářadí pod zadní sedačku, aby byl Trabik rovnoměrně zatížen, posnídáme, zkulturníme se a můžeme vyrazit. Dnes pojedeme mimo dálnici. Vyjíždíme před 8. Do Benátek to máme 80km a před 10hod (1023km) už parkujeme za 22€ na střeše parkoviště v 8. patře. Trochu nás zaskočí, že Trabika musíme nechat odemčeného s klíčkem na palubovce. Náš "parkmen" nám vysvětluje, že je to kvůli hasičům, kdyby hořelo, a vzápětí se omlouvá, že by do parkovací karty potřeboval vypsat jméno vozidla, ale bohužel naše auto nezná, protože ho ještě nikdy neviděl. |
|
Nějak nám to protipožární opatření nedává moc smysl, ale vedle nás jsou všechna auta opravdu odemčená s klíčkami uvnitř. Zamykáme tedy cenné věci do kufru a aktivujeme bezpečnostní pojistku proti odsunu vozidla, jaké žádné jiné auto nemá - vypínáme benzín.
|
|
Město je mnohem čistější než dříve, ale mraky turistů jsou unavující. Raději chodíme bočními uličkami. Gondoliéři nabízí za 90€ projížďku. Odmítáme, tak jde na 60, s úsměvem mizíme dál do centra. Most přes Canal Grande nabízí krásný pohled na ruch města a spousty turistů. Na stáncích s ovocem neodoláme nabídce trhovců a nakonec si odnášíme kilo švestek, nektarinky a hrušky. Mňamy, sluníčko jim dalo výbornou chuť. Na náměstí S.Marco chvíli posedíme v chládku paláce a frontu na vstup do baziliky odkládáme na odpoledne. Kupuji si na stánku sluneční brýle - překvapuje nás, že nám stánkař vnucuje účtenku. Procházíme uličkami podle průvodce a hledáme pekařství a prodej sépiových špaget. Bohužel oba obchody mají přes poledne siesta pauzu. |
|
|
|
|
|
Zmrzlina je tu všude dost drahá, ale je zkrátka italská. Mentolová skutečně bodne!
Kolem 4 už je fronta na náměstí do Basilica di San Marco kratší a rychle ubíhá. Za chvíli už vcházíme dovnitř. Ostraha každého kdo má odhalená ramena nebo kolena zahaluje šátkem za 1€. Dostávám oranžovou sukénku a vcházíme dovnitř. Celý strop a sloupy jsou zdobené zlatými mozaikami. Nejvíc mě fascinuje zvlněná podlaha a polovina zdí nakřivo. Na žádné mozaice to však není znát. Restauratéři tu odvádí skvělou práci. |
|
|
|
Celodenní chození na slunci nás pěkně zmáhá, tak se vydáváme zpět k autu. Trochu bloudíme kolem šikmé věže (neuposlechli jsme žebrákovu radu kde odbočit) a díky tomu se dostáváme do obchůdku s ručně dělaným benátským mramorovým papírem - jeden arch na památku i s vizitkou výrobce končí v našem batůžku. Na parkovišti už nás čeká vyhřátý Trabik. Každý kdo jde kolem hned vytahuje foťák a ukazuje prstem na mapě odkuď je, kde jsou nebo kam jedou. Zdvižené palce, otevřená ústa údivem, nadšené výkřiky už nepočítáme. |
|
Jízda směr Rimini utíká celkem dobře, ale dochází benzín tak hledáme pumpu kde doplnit "Senza" palivo za 1,449€ Místní síť pump je až neuvěřitelná. Od jedné bývá vidět na další. Nejdále od sebe byly asi 2km. Standart jak bývá u nás, však nemá většina. Umýt si ruce, zajít na záchod nebo koupit malé občerstvení není zvykem ani na esso bezinkách. Zastavujeme na malé pumpě s 3litry v nádrži. Pumpařka trvá na tom, že pistoli musí držet jedině ona. První šok je pro ni nádrž pod kapotou, druhý když z kufru nesu olej a vysvětluji "motor-no oil, mišela, kapito?" Připravím olej na 23L ale při 20 pumpařka hlásí, že plná. Do 22 to nakapeme za společného povzbuzování. :-) Pohladíme pejska, co se na nás směje jak naše Jenny a se zazvoněním máváme paní na rozloučenou.
Cesta je široká tak se hodně předjíždí, přestože značky často upozorňují na radary. Oficiálně je většina trasy 50 nebo 70. Ostatní jedou tak o 30 víc. Jezdí tu zkrátka svižně, ale ne nebezpečně a bezohledně jak u nás. Silnice nabírá dálniční ráz dvou oddělených pruhů. Přesto jsou stále značky 50, 70. Jedeme asi 80, ostatní přibývající díry vymetají 130. Povrch se stále zhoršuje a kombinace tmy s dírami dává tlumičům zabrat. Asi 20km před Rimini odbočujeme na východ směrem k moři v naději, že najdeme klidné místo na pláži. Místo toho však nacházíme rušné letovisko s pláží plnou hotelů a juchajících turistů. Jedeme přískokem mezi skútry, opilými cyklisty a chodci víc jak hodinu. S přehřátým motorem končíme u přívozu přímo v centru Riminy (1240km). |
|
Vzdáváme plán smočit alespoň nohy a vyrážíme do výše položených vesniček na západ. Strmé stoupání je vykoupeno krásným výhledem na noční Rimini.U jednoho nezastaveného pozemku za San Fortunato (Via Cestellaccio) stavíme, trochu povečeříme a za chvíli už nás koušou komáři ve spacácích. (1247km) |
|
|
|
|
| « 2.den | 4.den » |
Webmaster: © komenda.eu