Kosa v Brně a ukradené Kosovo ujeto 247 km
|

|
Maďarská noc je chladná tak se moc nerozpakujeme a sotva proloupneme oči a záda, jedeme prázdnou silnicí dál ke Slovenským hranicím. S vycházejícím sluníčkem máme za zády Bratislavu a kolem 9 ráno zastavujeme před domem s 19340km na tachometru. Vynosíme jen nejnutnější věci a jdeme spát. Odpoledne, kdy nás hlad donutí vstát a dojít na naší oblíbené pizzerie, potkáváme lidi v kraťasech zatímco my nedokážeme ještě pár dní vytáhnout paty z domu bez bundy a dlouhých kalhot. Aklimatizace ze 30 stupňů ve stínu do 20 na slunci, je docela zdlouhavá.
Vzpomínky na dovolenou v Chorvatsku jsou veskrze moc pěkné. Trochu nás jen zklamaly nudná, šedá větší města - vyjma krásného Dubrovníku. Čekali jsme trochu více památek a zajímavostí. Jediné co nás vyloženě otravovalo byl až vlezlý přístup některých lidí vytřískat z cestovního ruchu v sezóně co nejvíc to jde. Počínaje nekonečným nabízením noclehu u silnice a konče předraženými vstupy do neudržovaných míst kde nebylo nic moc k vidění (krom opakovaných kontrol lístků). Chorvatsku však zůstává i nadále krásné moře s malebnými ostrovy a podle současných poměrů snad i klidné soužití s tak znepřátelenými sousedy.
|
Po návratu jsme trošku pátrali po průběhu války a rozdělení země. Narazili jsme na zajímavý dokument (ČT tento dokumet stáhla z vysílání) o jednom ututlaném problému, který je stále dost aktuální a přitom média mlčí. Podívejte se, pokud chcete, co se děje den cesty od vašeho domu. Video: Uloupené Kosovo.
|
|
|
« 7.den
|
|
|