Údolím Neretvy, Dubrovník ujeto 433 km
|
|
Ráno rychle sbalíme a jdeme do nedaleké pekárny posnídat výborné pečivo. Než se stihneme vrátit u auta už postává další soused, kterého přivedl pan domácí. Než se "pochlubí" Trabikem, vyfotím ještě malé kotě a zajímavé ovocné stromy v zahradě.
Cesta vedoucí dál na jih kolem Bacinských jezer se hodně kroutí. Srovnává se až v oblasti řeky Neretvy, kterou zemědělci vysoušením proměnily na rozsáhlá úrodná pole protkaná zavlažovacími kanály. Trošku nás prudí španělský řidič, který jede v prudkém klesání asi dva metry za mnou. Malé varování vystřídám po chvíli krátkým ale důrazným přibrzděním. V další nepřehledné zatáčce už Toreádorek nevydrží a vrhá se střemhlav do protisměru kde naštěstí nic nejelo. Už se těším až někdy pojedeme do Španělska. Zastávka na odskočení se trochu protáhne protože na boční cesty nacházíme pěknou zátoku s příjemným přístupem do moře.
O pár desítek kilometrů dál nás před Dubrovníkem zaskočí hraniční přechod do Bosny a Hercegoviny. Chorvaté tu nechali Bosenským srbům pár kilometrů pobřeží, kde jsou převážně příkré útesy a kopce. Odtržená jižní část Chorvatska je spojená se zbytkem Země početnými ostrovy, které patří k Chorvatsku.
Před polednem jsme už v nové části Dubrovníku kde žasneme nad obřími zaoceánskými trajekty. Bohužel nemůžeme jít blíže než za plot protože se nedostáváme přes odbavovacího úředníka mezinárodních vod. Zaparkujeme o kus dál ve stínu vzrostlých borovic a vydáváme se směrem ke starému městu.
Vcházíme velkou hradební branou do krásného starého centra. Všude je dost turistů, ale spousta uliček poskytuje příjemný stín i klid od hlavního ruchu v dolní části města, které končí přístavem. Za odpoledne projdeme křížem krážem většinu města a přestože nám sluníčko dává zabrat (ve stínu je 30 stupňů) rozhodneme se ještě projít okruh vedoucí na ochozu hradeb. Vstupné obvyklých 50Kn na osobu. Z hradeb je město a okolní moře jako na dlani. Nejhezčí vyhlídka je ze severní věže, která je položená nejvýše nad městem.
V zapadajícím slunci se pomalu došouráme k parkovišti a vyrazíme ven z města. Tentokrát už směrem k domovu - na sever. Cesta je prázdná tak jen dotankujeme u pumpy kde pumpař hned svolává lidi z místní hospody, aby se přišli podívat na opravdového Trabanta. Prý už tady žádný 20let nebyl tak obchází auto ze všech stran a kroutí hlavou. Před půlnocí míjíme Split a uleháme v autě poblíž Vrsine. Tachometr 18367km.
|
|
|
|
« 5.den
|
7.den »
|
|