Chorvatsko 2009 - Cestovní dovolená Trabikem
Plitvice, Zadar, moře a sladké jezero Vrasnko ujeto 216 km |
|
|
Ráno při snídani už mluvíme s paní majitelkou Ninou z Bosny česko-chorvatsky. Jen občas si vypůjčíme nějaké slovíčko z angličtiny. Povídáme si o válce, místních poměrech a o tom jak se sem zase vrací, aby dokončila opravu rodného domu. Pak nám ukazuje jen pár dní staré svatební fotky syna. Před odchodem na Plitivce dáváme ještě Trabika do stínu garáže a s vypůjčenou mapou míjíme závoru vedle parkovišťátka. Z horních vyhlídek je krásný pohled na dolní jezera, kde už lávkami vykračují hloučky turistů. Strání scházíme až pod vodopád z jehož říčky jsme ráno pili krásně ledovou vodu. Pár nezbytných fotek a už klopýtáme proti proudu nad křišťálově čistým jezerem plným velkých lenivých ryb.
U horního jezera pokračuje vyhlídková trasa loďkami, kde se u mola mačká tak sto lidí čekajících na další spoj. Horní kaskády tedy raději oželíme a namísto hodinového čekání posedíme chvíli nad zmrzlinou v místním kiosku. Podél horní silnice se vracíme kolem zarostlých vyhlídek k apartmánu paní Niny. Asi se tu ještě nenašel člověk s motorovou pilou co by byl ochoten zaplatit 110Kn za výhled do keřů. Paní Nina nás ještě před odjezdem zve na sklenku z jejího potůčku a pak už zacinkáme na rozloučenou naším šalinovým klaxonem. Cesta k moři ubíhá krásnými novými silnicemi. Místní kopcovitou krajinu lemují další zničené domy z války. Horským průsmykem jedeme sami a tak často zastavujeme u vyhlídek. Prohlídku Zadaru začínáme u přístavu odkud je to jen skok do historického centra obehnaném hradbami. Středem města se klikatí úzké uličky s obchůdky, kde člověk dostane nejeden pestrobarevný suvenýr. Bohužel jsou všechny buď kýčovité nebo za astronomické ceny. Plánovaný nákup kravaty (a'la Croatia) ze země odkud pochází tak odkládám na další zastavení. Betonová pláž moc na koupání nevybízí, ale večer se tu jistě krásně prochází sem a tam. Ze Zadaru vyrážíme podél pobřeží na jih. Vesnice střídají malé lesíky plné aut a kempů. V Pakoštane nacházíme trochu stínu na zaparkování. Krátce se vykoupeme v poměrně rozbouřeném moři. Osvěžení ve vedru přijde vhod. Jedeme dál, ale možností na klidné zastavení moc nenacházíme a tak před dědinou Drage odbočíme k ranči s koňmi. Projíždíme polní cestou mezi zarostlými stráněmi v oblasti kde v dobách bez turistů bylo jistě co dělat. Dnes tu potkáváme jen neohroženou želvu stojící uprostřed silnice a partu puberťáků závodících se starým traktorem. Po chvilce terénní jízdy nacházíme malou opuštěnou kamenitou pláž (S 43.89751? x V 15.54563?). Není tu ani živáčka. Dokonce ani na vodě nejsou žádné lodě. Pohled do mapy napoví že od protější pevniny nás neodděluje mořská zátoka ale sladkovodní jezero Vransko. Rozhodneme se tu zůstat až do rána. Než uvaříme večeři a připravíme nocleh, zapadá slunce a po pár hodinách už obdivujeme ze střešního okna nebe plné hvězd. Stav tachometru 17702 km |
| |
|
|
|
| « 2.den | 4.den » |
Webmaster: © komenda.eu