S východem sluníčka startujeme na dálnici E6 ke Goteborgu - ve Švédsku jsou dálnice bez poplatků. Nejsou na nich benzinky, pouze směrovky k odpočívadlům s označením pumpy a tak na jedno z nich odbočíme. Překvapením bylo, že ukazatel nás sice navedl na nejbližší pumpu, ale ta byla nakonec vzdálena asi 10km od dálnice. Trochu nás uklidnilo, že je to Shellka (self system) u místního kiosku. Bezin za 12.77 SEK ( 43,50 Kč ) tankujeme na kartu opět až po hrdlo.

Po dálnici držíme tempo s kamiony - asi 85kmh podle navigace. Goteborg působí dost průmyslově. Z průvodce nás nic neláká a tak jen ze zvědavosti nakoukneme do pravé švédské Ikea, která jakoby z oka vypadla té naší. Po přepočtu jsou ceny stejné jako u nás a tak nasedáme opět do Trabika - nyní už směr Oslo.

Na dálnici je po pár km velká zácpa, ale stihneme na poslední chvíli exit z dálnice a sjíždíme na okrsku. V lesích u Lilla Edet zahlédneme u jedné křižovatky statek a servis Saab. Chvíli si povídáme s majitelem, který se vrátil včera z Midnattssolsrallyt tak se vyptává kam jedeme a radí nám kudy dál odtud, abychom dobře dojeli. Vyměňujeme si vizitky a dostavame nabídku na pomoc kdybychom meli nějakou poruchu - »You never know«.

Podle doporučení jedeme k Oslu směrem na Halden po silnici 165, která je mnohem hezčí a při malé zajížďce přes Udevalu projíždíme přes fjord Gullmarn do krásného městečka Lysekil. Trajekt jede každých 20minut a není zpoplatněn, protože nahrazuje silnici, která tu přes fjord nemůže pokračovat přímo. Jak se blížíme k jižní hranici Norska, míjíme spoustu chatek a menších statků kolem jezera SodraBullaresjon. Poslední švédská pumpa na konci lesa vypadá dost omšele a neradi bychom měli vycuclou kartu už na začátku dovolené. Chceme se ještě vrátit nejkratší cestou zpátky do Švédska natankovat, ale napadlo to asi už více lidí před námi - Norové větší cesty zpět do Švédska zpoplatnili za 20 NOK.

V nedalekém infocentru kupujeme Fjordpass za 120 NOK, který by nám měl ve vybraných hotelech a kempech zaručit 20% slevu. Ptáme se ještě na způsob úhrady mýtného přes automatické brány, ale obsluha nás ubezpečuje že se mýtná krabička AutoPass vyplatí až při pobytu delším jak 2 měsíce. Že to není tak úplně pravda se dozvíme až za mnoho dní. Po nájezdu na regály s informační letáky v infocentru vyrážíme směr Moss. Potom na silnici 120 do hor, kde hledáme horskou chatu na nocleh. Ani po delším pátrání chatu nenalézáme a tak rozkládáme spaní v Trabikovi u silnice 155 mezi Ekornveien, Fjell a Osloveien.